Kaple hradu Velešína
Románských hradních kaplí se v Čechách nedochovalo mnoho a ani jejich předpokládaný původní počet nebyl příliš vysoký.1 Proto v sedmdesátých letech 20. století vzbudily velký zájem výsledky archeologického výzkumu Antonína Hejny na hradě Velešíně.2 Tento výzkum byl vyvolán stavbou vodního díla Římov na řece Malši, která však hradní areál nijak nepostihla. Antonín Hejna zde provedl několik větších sond a jeden plošný odkryv, který odhalil pozůstatky hradní kaple.3 Tuto kapli (obr.1), která se též jako jediná část zmíněného výzkumu dočkala zaměření (obr.2,3), autor výzkumu prohlásil za románskou a viděl v ní významný příspěvek k poznání české románské sakrální architektury.
Hejnova interpretace vzhledem k podobě odkrytého zdiva od počátku nevzbuzovala příliš důvěru. Kaple totiž vykazuje podivuhodný půdorys s četnými nepravidelnostmi a různými skutečnostmi, které o takovéto dataci budí pochybnosti. Jsou to zejména stopy složitějšího stavebního vývoje, rozličné techniky zdění a pestrý rejstřík použitého stavebního materiálu.
Revize interpretace této stavby je značně komplikovanou záležitostí, a to zejména vzhledem ke způsobu provedení a dokumentace zmíněného archeologického výzkumu, který lze charakterizovat spíše jako okopání zdiv či výkliz. Kaple byla vykopána bez ohledu na stratigrafickou situaci, takže možnosti archeologického datování byly v naprosté většině ztraceny. Zvrstvení vedoucí výzkumu občas slovně popsal, ale tyto popisy si nevšímají vztahu vrstev ke zdivům, jsou kontradiktorické a prakticky je nelze spojit se získanými archeologickými nálezy. Žádná stratigrafická situace nebyla zaměřena a z prostoru kaple (stejně jako z celého výzkumu) neexistuje jediný spolehlivěji stratifikovaný nález. Veškeré Hejnovy nálezy tak mají vypovídací hodnotu lokalizovaných sběrů.
