Šachy
V únoru 1923 jsme si přinesli z velešínské radnice do mlýna také šachy, které jsme s bratrem hráli od mých čtyř let. Asi v roce 1927, to už se tatínek potřetí oženil a Křížkova rodina byla zas pohromadě a bydlela v horním stavení v kamrdlíku u stoky. První syn mlynáře, našeho strýčka Fanouš se rozstonal na černý kašel. Bylo to velmi vážné, viděl jsem na vlastní oči trápení toho dítěte v náručí otce, když kašel bránil dechu a oči dítěte se obracely v sloup. Bylo skoro zázrakem, že se z toho dítě dostalo. Strýček mě přemluvil, abych své šachy půjčil Fanouškovi, tolik o ně stál a v nemoci se zabavil. Tak jsem se jich vzdal.