Procesí a pouť
Za Rakouska, bylo spousta uznaných církevních svátků a ještě za republiky po roce 1918 tyto svátky, kdy škola nebyla, platily k radosti školních dětí. Byly to svátky: 1.ledna, 6.ledna, velikonoce-tři dny, 16.května, svatodušní svátky-tři dny, Božího těla, 1.září, 28.září, 1.listopadu, 8.prosince, vánoce, 28.prosince a Nový rok. Pak 7.března - svátek T.G. Masaryka.. Mnohé církevní zvyky, ještě z Rakouska, se zachovaly i v prvé republice po roce 1918. Byla spousta poutních míst, kam se chodilo pěšky v houfu, v tak zvaném procesí. Přes Velešín chodila procesí do Římova, do Kájova, na Dobrou Vodu, na Svatou Horu, do Maria Zell v Rakousku. Jednoho procesí na Dobrou Vodu jsem se zúčastnil se strýčkem mlynářem. Připojili jsme se k procesí, které šlo od Velešína přes mlýn. V čele procesí šel člověk, který nesl korouhev. Za ním předříkávač písní a modliteb. Předříkávač říká modlitby a poutníci mu odpovídají. Nebo předzpěvoval kostelní písně a lidé v procesí to po něm opakovali. Po malé přestávce, se začal předříkávač modlit růženec. Ten měl šest otčenášů a padesát zdrávasů. Cestou jsme udělali malou zastávku v nějaké hospodě, kde jsme se posilnili. Tak ubíhala cesta až do Dobré Vody. Obnášela asi 20 km. V Dobré Vodě jsme zakotvili v hostinci, kde jsme se najedli a kde nám umožnili přespat na seně, na půdě. Ještě večer jsme se v kostele vyzpovídali a brzo ráno šli do kostela, na mši a k přijímání. Po snídani, vyrazil náš průvod na zpáteční cestu, stejně tak vyplněnou modlitbami a zbožnými písněmi.