Ovoce
Když koncem června končila škola a přinesli jsme vysvědčení, tu dozrávaly u kolejí třešně-chrupky na dvou stromech. To byla lahoda vylézt na strom, baštit ty baculaté plody a střílet dolů pecky. Později zrál rybíz a angrešt za plotem u včelníku a na nich jsme si pochutnávali, že se mi dosud sbíhají sliny při pomyšlení. Nedopatřením se stalo, že my kluci jsme vypátrali sladké a dobré plody stromu v zeleninové zahrádce mezi mlýnskou stokou a zdí chléva. Byly to snad meruňky nebo broskve, Jen jednou nám je teta Kozákova dala. Ostatního ovoce jsme ani neužili, jablka byla tvrdá, kyselá, asi zimní a hrušky za řekou u kapličky byly také pozdní. Na podzim býval náš úkol, ráno před odchodem do školy sesbírat padaná jablka pod stromy podél mlýnské stoky. To jsme ještě chodili bosi a bylo nepříjemně zima do bosých nohou, když jsme si rousali v mokré studené trávě podél stoky k jezu a zpět. V roce 1929 v únoru přišly mrazy století – přes -40° C a tím vymrzlo v dolině U Kozáků všechno ovocné stromoví. Trvalo pak řadu let, než se zmrzlé stromy stačily vykopat, sehnaly nové, zasadily a pak za řadu let teprve dorostly do doby plodnosti. Bylo toho málo. Ovoce se v kraji léta nevyskytovalo vůbec.