Krutá zima v únoru 1949
V únoru roku 1929 dosáhly mrazy ve Velešíně - 40° C. Takové mrazy lidé nepamatovali. Přesto jsme denně chodili ze mlýna 2 km do školy zabaleni do zimníku s pletenou čepicí na hlavě přes uši, a teplou šálu kolem krku i obličeje, takže zůstala jen úzká štěrbina pro oči. Šli jsme do mlýnského kopce ne po cestě, ale rovnou čarou ke věži dolního kostela po sněhu, který byl umrzlý na kámen a při chůzi se vůbec nebořil. Měli jsme z toho klukovskou radost. Ve škole jsme seděli u kamen a četli zprávy z novin. Vyučovat se nedalo, protože ve třídě byla sotva pětina dětí, ostatní i velešínské zůstaly doma kvůli mrazům. Po deseti dnech mrazy povolily a pak byly vyhlášeny na čtrnáct dní kalamitní prázdniny pro nedostatek uhlí. Tato krutá zima zanechala v jižních Čechách katastrofální následky na přírodě. Vymrzly ovocné stromy, všechny se musely vykácet, pak se musely opatřit mladé štěpy a čekat řadu let, než zase vzrostou a dají plody. Jižní Čechy neměly řadu let žádné ovoce.