Fenťáci
Světová krize jež zasáhla i náš stát, se protáhla z dvacátých let ještě do prvých let třicátých. Korunu měl málokdo. To už jsem byl několik let na studiích v Praze celkem zaopatřený z kláštera Emauzy, ale přesto bez koruny. Korunu neměl ani strýček mlynář a těžko od něho maminka dostávala z tatínkovy gáže 1 000,- Kčs jako správce elektrárny nějakou pětku vedle mléka, mouky a krupičky a někdy i kousku másla a už vůbec nemluvě o nějaké stokoruně. Daně neplatil dobře ani otec, ani strýček a z Krumlova chodili fenťáci, t.j. úředníci berního úřadu pro peníze nebo zabavit nějaký movitý majetek. Jak to dopadlo ve mlýně nevím, ale vím, že teta Vlasta půjčila do mlýna větší částku peněz, za které strýček mlynář byl hrozně vděčný, neboť ho zachránily před pohromou celistvého majetku mlýna a strýček peníze splácel až do začátku války. U nás u Křížků přišel obyčejně fenťák, když byl tatínek ve Velešíně v práci a tak to schytala maminka ta ho diplomaticky vyprovodila, když jí chtěl zabavit šicí stroj nebo prádlo s tím, že to je její osobní svatební dar od rodičů. Zaplatit se ale muselo, ale už nevím kdy a jak. Koruna byla v ten čas velmi vzácná.