Paměti pana Miroslava Křížka

Cihelna

Na poloviční cestě ze mlýna do školy byla obecní cihelna, docela obyčejná, malá, na dvě komory. Cihlář se ženou nakopali jíl, kolečkem navozili na hromadu, polili vodou a bosýma nohama rozšlapávali hmotu, až se stala měkkou, vláčnou a stejnorodou. Na desce velkého stolu naplácali hroudy měkkého jílu do jednoduché nebo dvojité dřevěné formy, vršek uřízli, zarovnali, a pak hmotu vyklopili na suchou a rovnou plochu země, a tak pokládali syrové cihly jednu vedle druhé. Když cihly na slunci a vzduchu zatvrdly, navezli je do jedné komory cihelny, kde je naskládali jako rošt křížem přes sebe, aby tak vytvořenými otvory po zapálení procházel oheň nebo kouř. Když byla komora plná, vchod se zazdil a pod cihlami se zatopilo dřívím. Oheň se udržoval tak dlouho, dokud žár a čas neproměnili syrové cihly v krásně vypálené cihly červené.

 
@import url('https://maxcdn.bootstrapcdn.com/font-awesome/4.7.0/css/font-awesome.min.css');