Mikrohistorie

Václav Břežan a Velešín

Václav Břežan, který žil v mezi léty 1568 až 1618, napsal velké pětisvazkové dílo Historie rožmberská, z něhož se dochovaly jen poslední dva svazky, které zachycují vládu posledních dvou Rožmberků Viléma a Petra Voka. Jeho Historie rožmberská patří k velmi zalidněným kronikám a tak není divu, že jsem zde našel i deset odkazů o Velešínu.

Prvá zmínka je z roku 1559 a píše se v ní, že Svachovský ovčín u Velešína byl toho roku dodělán, ovcemi osazen a „v opatrování byl krumlovských purkrabů.“ O devět let později, v roce 1568, byl tento ovčín „dán k opatrování a správě Janovi Černýmu z Vinaře,“ který byl hejtmanem na Nových Hradech. V témže roce, 27. května 1568, bylo nad Velešínem velké krupobití, které poškodilo úrodu. Již třetí zmínka se týká ovčína ve Svachově a je z roku 1579. Václav Břežan uvádí, že ovčín je rozšířen a „vystavěn jinak, lépe nežli prve.“ V témže roce je v Boru u Velešína vyměřen nový velký rybník o kterém Václav Břežan napsal, že „ ryby bývají dobré a plodu dostatek.“

Velmi zajímavý je zápis z roku 1583, kde je zmiňován velešínský kněz Zigmund Domináček z Písnice. Byl to starší bratr rožmberského kancléře Jindřicha Dominika z Písnice. Zigmund byl původně jezuita, ale později se stal světským knězem ve Velešíně. Václav Břežan o něm napsal „ač dobře pil, však dosti vznešený orátor byl.“ Je uváděn jako učený kněz, který napsal epitaf o běhu života kněžny Anny Marie Badenské, která byla třetí manželkou Viléma z Rožmberka. Zemřela 1. května 1583 pravděpodobně na zhoubný nádor a je pohřbena v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.

Dvacátého prvého července 1566 přijel bádenský markrabě Filibert do Českého Krumlova. Jeho doprovod měl dvě stě koní a tak většina z nich nocovala ve Velešíně. Ve Velešíně na tyto hosty nevzpomínali v dobrém, neboť nejen za jídlo a nocleh neplatili, ale „při svém odjezdu i kněze ubili.“ V této zprávě slovo ubili znamená ztloukli. A navíc, „něco mu z fary pobrali.“ Václav Břežan se vrací k ovčínu Svachov u Velešína v roce 1590, kdy uvádí další úpravy a rozšíření s tím, že na zimu zde bylo 250 bahnic.

V roce 1604 se konala svatba rožmberského kapelníka Jana Štolcara s pannou Juliánou z Velešína. Štolcar, kterému se také říkalo Švestka, se usadil se svou ženou na hospodě ve Velešíně. V roce 1608, 17. července, táhlo rakouské vojsko od Velešína k Budějovicím. Bylo zde dva tisíce střelců s mušketami a vedl je Hans Wilhelm z Celkingu. Táhli na pomoc arciknížeti Matyášovi, který byl bratrem Rudolfa II., a který vedl boj s císařem o vládu v habsburské monarchii. Díky Václavu Břežanovi jsme mohli alespoň trochu nahlédnout do doby, o které historie Velešína mlčela.

 

Zdeněk Šrámek

@import url('https://maxcdn.bootstrapcdn.com/font-awesome/4.7.0/css/font-awesome.min.css');