Sedm velešínských pergamenů mezi léty 1596 až 1696
Slovník pro historiky říká, že pergamen je speciálně upravená, vysušená, odtučněná, hladce vyhlazená, nakřídovaná a upravená ku psaní či malování zvířecí kůže. Ve středověku nejrozšířenější psací látka, která byla užívána i dlouho do novověku, především ve formě listiny a v přeneseném výrazu i jako pergamenová listina. Osm takových pergamenových listin, které se týkají Velešína Vám rád přestavím.
První představená pergamenová listina byla sepsána 26. ledna 1596 v Českém Krumlově a Petr Vok z Rožmberka v ní potvrzuje městečku Velešínu jeho předchozí privilegia a výsady, zejména právo odúmrtí, právo vaření piva, které udělil Velešínu Vilém z Rožmberka listinou z 28. května 1577 s tím, že obyvatelé jsou povinni platit z každého věrtele piva po 6 groších míšenských, a právo konat výroční a týdenní trhy jako dosud. Pergamen má rozměr 60x31 cm, je psán česky a je k němu přivěšena částečně poškozená pečeť Petra Voka z Rožmberka na dvojité červenobílé šnůře.
Na pergamenu z 17. května 1606, který byl sepsán na Třeboni, Petr Vok z Rožmberka zde osvobozuje 13 chalupníků z Velešína, 5 osedlých ze vsi Kladiny, kteří přísluší k záduší velešínskému, 8 osedlých ze vsi Chlumu, 3 ze vsi Labuť a 3 ze vsi Todně, celkem 32 poddaných od odúmrtí za 129 kop grošů míšenských. Sirotčí peníze se mají chovat pro větší bezpečnost ve zvláštní truhle. Pergamen má rozměr 70x26 cm, je psán česky a pečeť Petra Voka z Rožmberka je přivěšena pergamenovým proužkem.
Třetí pergamen stvrdil Jan Jiří ze Švamberka 8. září 1612 v Třeboni. potvrzuje městečku Velešín jeho práva, jmenovitě právo odúmrtí, právo vařit pivo a konat trhy a jarmarky. Pergamen má rozměr 64x38 cm, je psán česky a na pergamenovém proužku je zlomek pečeti. Sedmého února 1623 potvrzuje v Rožmberku nad Vltavou nová vrchnost Marie Magdalena Buquoyová, městečku Velešín jeho privilegia. Požaduje, aby obyvatelé městečka vyznávali katolickou víru, za nové obyvatele přijímali pouze katolíky, potvrzuje právo odúmrtí a vaření piva, neboť městečko bylo hodně poškozeno ohněm během válečných let. Avšak z každého věrtele piva zaplatí šest grejcarů míšenských. Dále potvrzuje právo konat trhy a jarmarky jako dosud. Protože obyvatelé městečka přišli téměř o všechen majetek ohněm a drancováním v době války proti Ferdinandovi II., která trvala několik let, povoluje jim svobodně z městečka odcházet. V případě, že se poddaný odstěhuje ze země je povinen zaplatit z majetku nad 10 kop jednu kopu grošů míšenských, z majetku nad sto kop deset kop grošů míšenských. Česky psaný pergamen má rozměr 68x38 cm a pečeť v dřevěném pouzdře je připevněna pergamenovým proužkem.
Marie Terezie 18. dubna 1749 ve Vídni povoluje městečku Velešínu konat ročně tři výroční trhy na kramářské zboží a dobytek, a to na den sv. Josefa, na druhý svátek svatodušní a o sv. Havlu. Německý pergamen má rozměr 72x45 cm a pečeť v dřevěném pouzdře je přivěšena černožlutou šnůrou.
Poslední dva pergameny se týkají majetku. Dvacátého čtvrtého ledna 1679 Voršila Papírová předává synovi Ondřejovi svůj dům (grunt) za 65 zlatých, z nichž si ponechává podle poslední vůle svého manžela Antonína Papíra 26 zlatých a ostatní rozděluje mezi své syny a dcery. Desátého listopadu 1696 Purkmistr a rada městyse Velešína evidují na žádost Ondřeje Papíra listinu Matěje z Holkova z 30. září 1493, vydanou v Českém Krumlově, kterou Matěj z Holkova prodává kus lesa Tomeškovi, krejčímu z Velešína za 5 kop grošů míšenských. Zatímco na žádosti Voršily Papírové je na pergamenu o velikosti 36x15 cm přivěšena pečeť Velešína, tak na pergamenu z 10. listopadu 1696 se pečeť Velešína v toku věků někam zakutálela. Oba poslední dva pergameny jsou psány česky.