Panství velešínské a klášter Svatá (Zlatá) Koruna
Český král Přemysl Otakar II. založil na jaře roku 1263 nový cisterciácký klášter „Svatá Koruna“ a daroval mu majetek mezi Vltavou a Zlatou stezkou, hraničními horami u dnešní Zvonkové a Netolicemi. Nejdůležitějším statkem byly Boletice s kostelem. V prvé čtvrtině 14. století Bavor III. z Bavorova věnoval klášteru Svatá Koruna některé své statky na pravém břehu Vltavy, které hraničily s panstvím kláštera. Jak píše Jaroslav Kadlec, „Po připojení vesnic Bavorových stal se klášter sousedem velešínských Michaloviců, kteří rovněž náleželi k jeho příznivcům. Již 6. května 1294 osvobodil Jan z Michalovic na žádost opata Bartoloměje „věci určené k potřebě kláštera od cla ve Velešíně“. Tuto výsadu potvrdil znovu 20. ledna 1350 Jindřich z Velešína, který zároveň Svaté Koruně daroval na záduší sto pražských hřiven a po své smrti byl pochován „jako dobrodinec“ ve zdech kláštera Svatá Koruna. V době smrti Jindřicha z Velešína mělo velešínské panství 28 vesnic a osad. K majetku Michaloviců náležela i další území mimo velešínské panství. Jeho synové se rozdělili nejen o dědictví, ale i o břemeno, které jejich otec uložil jako dar klášteru 22. srpna 1358. V pergamenových originálech jsou specifikovány závazky všech tří bratří. Ježka ve vsi Nesměni, Beneše ve vsi Smrhov a Jindřicha v Jakubových Skalinách. Ježek později svůj dluh vyplatil klášteru hotově. O poměru Jindřichově k Svaté Koruně informují ještě listiny z 12. května 1361 a z 25. července 1368. Ve druhé listině se vyznal, že je opatovi a konventu dlužen čtyři pražské hřivny a slíbil, že tuto částku splatí ve dvou rovných splátkách na svatého Havla 1368 a na svatého Jiří 1369. Michalovicové jako držitelé Velešína, byli oprávněni vyžadovat od poddaných svatokorunské rychty černické šedesát džberů ovsa. Jan z Michalovic se 25. února 1390 tohoto práva zřekl ve prospěch mnichů. Na druhé straně měl klášter stále nárok na významné částky, ve kterých mu Beneš z Velešína zapsal Smrhov a Jindřich z Velešína Jakubovy Skaliny. Aby mniši byli plně uspokojeni, přenechal jim Jan z Michalovic 25. února 1392 plné panství nad osadami Ravní a Osovem, které měly dohromady 8,5 lánu. Obě tyto vsi náležely dosud rytíři Markvartovi z Pořešína a tak musela být klášterem odstoupena ves Smrhov a klášter musel “doplatit“ 33 hřiven, 21 grošů a 4 haléře, jimiž Ježek kdysi vyplatil svůj závazek na Nesměni.