Jak hasiči z Velešína založili a vedli Českou župní hasičskou jednotu
Patnáctého srpna 1877 byl založen dobrovolný hasičský spolek v městysi Velešín. Následovalo založení hasičských sborů v Trhových Svinech, Křemži, Plavě, Besednici, Ledenicích a v Kamenném Újezdu. V roce 1883 vyzvali hasiči z Velešína tyto sbory k založení České župní hasičské jednoty. Zástupci uvedených hasičských sborů se sešli ve Velešíně 22. srpna 1883 a výsledkem jednání bylo založení První české hasičské župy se sídlem ve Velešíně. Stanovy a jednací řád schválilo c. k. místodržitelství v Praze již 11. září 1883.
Prvním starostou župní jednoty byl zvolen tehdejší starosta hasičů z Velešína, pan Jan František Koidl. Ještě v průběhu roku 1883 se přihlásili do První české hasičské župy se sídlem ve Velešíně další dobrovolné hasičské sbory z Lišova, Třeboně, Římova a Suchdola nad Lužnicí a tak velešínská župní jednota měla 11 sborů s 958 členy. Ze samotného Velešína zde bylo 80 členů. Velešínská župní jednota vyvíjela všestrannou činnost na celém českém jihu. Kromě odborné činnosti probouzela i české národní sebevědomí. Od svého založení až do roku 1891 byla První česká hasičská župa se sídlem ve Velešíně členem Feuerwehr Landes Verband für Böhmen. Druhého února 1891 se podařilo českým župám založit vlastní Českou zemskou hasičskou jednotu. Mezi zakládajícími členy jsou i dobrovolní hasiči z Velešína.
Jihočeská hasičská župa se v roce 1891 zúčastnila s Českou hasičskou jednotou jubilejní výstavy v Praze a v roce 1895 vystavovala na Národopisné výstavě v Praze. Mezi vystavovateli na obou výstavách byl i sbor dobrovolných hasičů z Velešína. Zde je nutno zaznamenat, že župní sjezdy byly „až příliš často“ ve Velešíně. V letech 1884 až 1932 jich bylo čtyřicet a z tohoto množství se šest župních sjezdů konalo ve Velešíně. Byly to sjezdy v letech 1884, 1902 1917, 1923, 1927 a 4. a 5. července 1933. Při tomto sjezdu v průvodu pochodovalo šest set hasičů s pěti prapory a přes čtyři sta dalších krojovaných zástupců českých spolků, zejména Sokolů a Baráčníků.
Rozvoj a zakládání nových českých požárních sborů na Kaplicku a Českokrumlovsku se urychlil po roce 1900 a dále po vzniku Československé republiky. V roce 1930 byl čelním funkcionářem velešínské župy především Jan Kamarýt z Velešína, který byl nejen starostou župy ale i členem vedení České zemské hasičské jednoty. Ve vedení župy byli z Velešína i jednatel Petr Kotal a vzdělavatel Jan Velešínský. Po čtyři neděle v září a říjnu 1933, se konalo ve Velešíně školení funkcionářů jednotlivých sborů. V roce 1934 se hasičské sbory z okolí Křemže domnívaly, že by bylo vhodné župu se sídlem ve Velešíně rozdělit na Křemži a Velešín, ale většina sborů byla proti.
Na valné hromadě župy v roce 1934 byl zvolen starostou Petr Kotal, jednatelem František Koidl a vzdělavatelem Josef Velešínský. Všichni tři čelní funkcionáři byli opět z Velešína. V roce 1936 došlo k založení českého hasičského sboru v Českém Krumlově, který svou novou motorovou stříkačku po Mnichovu odvezl do Velešína, který zůstal český. Patnáctého března 1939 došlo k německé okupaci zbytku Čech a Moravy a tím došlo i k likvidaci české hasičské župy se sídlem ve Velešíně, která byla nucena přejít pod okresní hasičskou jednotu České Budějovice. Na mimořádné valné hromadě zde byl zvolen starostou Petr Kotal z Velešína. Ten však volbu nepřijal.