Archeologické nálezy na území dnešního Velešína
Nejstarší nález z území dnešního Velešína pochází z mladšího neolitu, kdy na území dnešního Velešína pronikl lid chamské kultury, který se zabýval hlavně pastevectvím. Lid chamské kultury zakládal svá sídliště na výšinných polohách. Nalezené zlomky keramiky z doby mladšího eneolitu byly nalezeny v prostoru Kamenné Věže u Velešína. Pokud budoucí archeologický výzkum potvrdí existenci chamských výšinných sídlišť na Vltavě a Malši, bylo by možno předpokládat i jejich vazbu na Horní Rakousko, kde zasahují nálezy z doby mladšího neolitu do okolí Freistadtu.
V předpolí Strahovského opevnění u Velešína byly nalezeny pazourkové šipky s retušovanými hranami a řapem z rozhraní eneolitu a starší doby bronzové. Výšinné sídliště Kamenná Věž u Velešína má starší bronzovou fázi. Z této doby pochází i nález bronzové sekerky s vějířovitě rozšířeným ostřím, která byla nalezena na poli u Velešína.
V mladší a pozdní době bronzové (1200 až 750 let před našim letopočtem byla na území dnešního Velešína knovízská kultura s výraznými kontakty z Podunají. Popelnicové pole u výšinného sídliště Kamenná Věž u Velešína lze podle nalezeného souboru keramických zlomků datovat do pozdní doby bronzové. Do jižních Čech byla v době popelnicových polí dovážena měď a sůl. Jako protihodnotu do Podunají zřejmě putovalo zlato a grafit.
Na počátku starší doby železné (750 až 400 let před naším letopočtem), v období halštatské mohylové kultury, proběhla i v okolí dnešního Velešína renesance stavby mohyl, které se vyskytují na mohylnicích, založených již ve střední době bronzové. Noví kolonisté do okolí dnešního Velešína pravděpodobně přišli až v závěru starší doby železné.
Na počátku doby laténské (400 až 0 let před naším letopočtem) pokračoval vývoj halštatské mohylové kultury. Teprve ve 3. století před našim letopočtem začali Keltové pronikat také do okolí dnešního Velešína. Hlavním důvodem jejich příchodu byla ložiska zlata, tuhy a železných rud. Z pozdní doby laténské pocházejí tak zvané „stradonické střepy“ z okolí Velešína a Žaltic. Sejpy na březích Jíleckého, Mirkovického a Zubčického potoka pochází nejspíše ze středověku, ale není vyloučeno, že počátek rýžování zlata zde bylo již ve starší době bronzové.