Historie města

Osídlení z doby bronzové na Kamenné věži u Velešína

Doba bronzová (cca 2000 - 800 př.n.l.) představuje v jižních Čechách velmi důležitou epochu. Po předchozích obdobích mladší a pozdní doby kamenné, kdy se zde lidé objevovali jen sporadicky, dochází na počátku doby bronzové k mohutné kolonizaci našeho kraje - lidé si budují svá sídla v zemědělských osadách, zakládají si opevněná hradiště v chráněných místech na ostrožnách nebo vrcholech kopců, pohřbívají své zemřelé do mohylových hrobů. Nejúrodnější oblasti jižních Čech, zejména okolí Písku, Protivína, Vodňan, Týna nad Vltavou a Českých Budějovic, jsou od počátku doby bronzové trvale osídleny. Lidé se však pohybovali i v méně úrodných oblastech, především v těch, kudy probíhaly dálkové obchodní trasy. K nejvýznamnějším stezkám patřily komunikace spojující jižní Čechy s rakouským Podunajím a s Alpami, odkud se v té době začaly distribuovat dvě důležité suroviny - měď a sůl. Za hlavní spojnici v tomto směru předpokládáme komunikaci podél řeky Vltavy, významnou roli však nepochybně hrála i stezka podél řeky Malše, ačkoliv dokladů osídlení podél jejího toku je zatím jen málo. Jednu z nemnoha lokalit představuje výšinné sídliště na ostrožně Kamenná věž severně od Velešína.

   Až do poloviny 90. let 20. století byla Kamenná věž námá jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku z 13. století, který se nacházel na výrazné protáhlé ostrožně nad soutokem Malše a Velešínského potoka. Jeho existenci i chronologické zařazení potvrdil archeologický výzkum Antonína Hejny v roce 1976. Do 13. století můžeme s největší pravděpodobností klást i čtyři příčné valy lemované příkopy, které jsou v terénu dodnes patrné. První doklady pravěkého osídlení na Kamenné věži přinesl až povrchový průzkum Jiřího Valenty z Velešína, uskutečněný v letech 1995-1996. V souvislosti s poklesem hladiny římovské přehrady se mu tehdy podařilo sesbírat větší počet zlomků keramických nádob, z nichž většina náleží do mladší fáze starší doby bronzové, tj. do období přibližně mezi léty 1700 - 1600 př.n.l. Nálezy se nacházely na prudkých svazích ostrožny, kam se však dostaly nepochybně až druhotně, buďto vlivem přírodních procesů(eroze) a nebo snad v důsledku stavebních aktivit při budování středověkého hrádku. O intenzivním osídlení Kamenné věže v uvedené pravěké epoše však nelze pochybovat, jak ostatně dokládají i početné další keramické nálezy, sesbírané v pozdějších letech především rovněž Jiřím Valentou. Jedná se o zlomky amfor, hrnců, zásobnic, mís a džbánů, opatřené uchy a zdobené typickými plastickými lištami, výčnělky nebo rytými liniemi. Důležitým nálezem je pak zlomek týlu bronzové sekerky s postranními lištami, který J. Valenta nalezl na temeni ostrožny. Nálezy jsou v současné době zpracovávány v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích a poté budou publikovány v odborném tisku.

 Budování hradišť a osídlování výšinných poloh je jedním z typických znaků mladší fáze starší doby bronzové v celé střední Evropě. Jenom z jižních Čech dnes známe, vedle Kamenné věže, dalších zhruba 25 takových lokalit. Téměř všechny jsou vázané na dálkové obchodní stezky, jako např. hradiště Dívčí Kámen, Dobřejovice, Chřešťovice a Zvíkov na stezku podél Vltavy, hradiště Bechyně a Nuzice na cestu při Lužnici nebo hradiště u Skočic a Vrcovic na komunikaci podél Otavy. Na řeku Malši je však bezpečně navázána pouze výšinná lokalita na Kamenné věži. Všechny tyto lokality vykazují stopy intenzivního osídlení, mohlo se tedy jednat o sídla místních vládců a zároveň o obranná místa chránící uvedené dálkové stezky.

kresba Renata Hechtbergerová

  Z blízkosti Kamenné věže pocházejí další nálezy, které dokládají osídlení tohoto prostoru ve starší a na počátku střední doby bronzové. Jedná se o ojedinělý nález dnes ztracené bronzové sekerky s postranními lištami z pole na severozápadním okraji města a ojedinělý nález pazourkové šipky s řapem z pole severně od Strahova, kterou lze snad rovněž zařadit do starší doby bronzové. Jako sporná se jeví v literatuře uvedená ostrožná lokalita na protějším břehu Malše v místech středověkého hradu Velešín v k.ú. Svatý Ján nad Malší, odkud údajně pochází rovněž pravěká keramika, která však zatím nebyla zpracována.Mimořádným nálezem je bronzová jehlice s dvojkónickou šikmo provrtanou hlavicí zdobenou bohatou rytou a vypíchanou výzdobou, kterou objevil Jiří Valenta v roce 1998 na břehu římovské přehrady přímo pod mohutným valem patrně novověkého opevnění v poloze Strahov. Naleziště je vzdáleno zhruba 700 m jižně od výšinného sídliště na Kamenné věži, s nímž má tedy nepochybnou souvislost. Uvedené místo nálezu je však s velkou pravděpodobností druhotné - jehlice se sem mohla dostat jak erozí z velmi prudkého svahu, který právě v tomto prostoru končí, tak i při přemístění zeminy v souvislosti se stavbou římovské přehrady v 70. letech 20. století. Všechny břehy přehrady byly tehdy rovnány buldozery a v této souvislosti byl i částečně zasypán příkop před zmíněným valovým opevněním v poloze Strahov. Je však téměř jisté, že jehlice pochází z blízkého okolí. Nález můžeme označit za tzv. srpovitou jehlici, jejíž přesné paralely známe především z Karpatské kotliny, kde slouží jako jeden z výrazných reprezentantů počínající střední doby bronzové (období na přelomu 17. a 16. století př.n.l.).

   Téměř přesné obdoby k našemu exempláři nalezneme na řadě moravských, dolnorakouských a slovenských jehlic. V Čechách zatím nemá velešínská jehlice přesnou obdobu. Za předchůdce srpovitých jehlic lze považovat jehlice s kulovitou šikmo provrtanou hlavicí, které jsou dominantními šatními spínadly v závěru starší doby bronzové a které jsou právě v jižních Čechách poměrně časté. Vlastní srpovité jehlice jsou však v Čechách téměř neznámé. V této souvislosti tak můžeme velešínskou jehlici celkem jednoznačně považovat za předmět, který byl do jižních Čech importován na samém počátku střední doby bronzové pravděpodobně z prostředí Karpatské kotliny, příp. ze středodunajské oblasti. Zároveň naznačuje možnou existenci dálkové komunikace podél řeky Malše, o níž sice nemáme zdaleka tolik informací jako o západnější stezce podél řeky Vltavy, která však mohla být také alespoň příležitostně využívána.

Nálezy z Kamenné věže a okolí (r. 1995 J.Valenta)

V době, kdy se k nám dostala uvedená srpovitá jehlice, však končí osídlení na Kamenné věži. Z jakých příčin bylo toto výšinné sídliště opuštěno, nejsme zatím schopni určit. Na samém počátku střední doby bronzové jsou však opuštěna všechna jihočeská hradiště, některá snad po násilných událostech. Ty jsou dávány do souvislosti s nově příchozími nositeli tzv. mohylové kultury, kteří sem pronikají z Podunají a obsazují celé jižní Čechy. Bronzová jehlice od Velešína je tedy jedním z vzácných dokladů tohoto průniku nových obyvatel do našeho regionu, který mohl probíhat právě po komunikaci podél řeky Malše. Oblast Velešína tak může v budoucnosti přispět k většímu poznání a pochopení těchto důležitých událostí, k nimž nám ovšem chybějí jakékoliv písemné zprávy. Je proto velmi důležité, pokud dojde k nálezu archeologického předmětu, jej předat k vědeckému zpracování - tak, jak to učinil Jiří Valenta, jemuž tímto srdečně děkuji.

Mgr. Ondřej  Chvojka

Nálezy v okolí Kamenné věže v roce 2010
(r. 2010 Petr Vítů)

Nálezy byly učiněny na návrší proti Kamenné věži, s jejímž starobronzovým osídlením mají nepochybně souvislost. Buďto lze uvažovat o depotu či jednotlivých obětinách, vyloučit však nelze ani zničené mohyly - v místech nálezu se totiž nacházejí stopy po těžbě kamene (patrně novověké), které pravděpodobně znamenaly druhotné přemístění nálezů. Nálezce Petr Vítů stejně jako Jirka Valenta odevzdal tyto nálezy do muzea, za což mu patří poděkování.

Mgr. Ondřej Chvojka

pro zvětšení klikni na foto
dýka	dýka	jehlice s dlátovitou hlavicí	jehlice s kulovotou hlavicí
jehlice s kulovitou hlavicí	kroužek	kroužek	nášivka s trnem
náramek	spirálový nápažník	spirálový nápažník	spirálový terč s vytaženým trnem
spirálový terč s vytaženým trnem

Další nálezy z okolí kamenné věže u Velešína v roce 2013..(Roman Jinšík)

Detektorem kovů objevil tři měděné sekerky z pravěku..