logo velesin

archiv trebon

Velešínsko

Motto:
Na líčení přírodních krás zdejší krajiny nějak nestačím, nejsa básníkem....
Dr. František Iška

erbPoloha: město Velešín se rozkládá nalevo od silnice E55 20 km od Českých Budějovic směrem na Dolní Dvořiště a Linz. Prochází tudy železniční trať č. 196 České Budějovice, Horní Dvořiště, Summerau, Linz. Vlastní osada vznikla zřejmě počátkem 13. století v mírné proláklině svažující se východním směrem ke kaňonovitému údolí řeky Malše (dnes údolní přehrada Římov). Ze severní a jižní strany je ohraničena hlubokými zářezy potoků. Pouze směrem západním je terén otevřen do mírně zvlněné krajiny mezi řekami Malší a Vltavou.

Turistická stezka okolím Velešína

jvkamarytPlán stezky je uveden na zadní straně tohoto letáčku. Délka trasy je asi 5,5 km převýšení 86 m. Výchozím bodem stezky je odpočívadlo, kde stával donedávna dům    č. 65, který od roku 1767 vlastnil rod Kamarýtů (Kamarejtů, Kamareytů). Z něj vzešel i nejslavnější velešínský rodák, Josef Vlastimil Kamarýt (1797-1833) - vlastenecký kněz a básník, překladatel a sběratel českých církevních písní. 


Panel č.1 (pro zobrazení klikni na nadpis) 

velen hrad pedpokldan podoba 05Odtud stezka pokračuje po pravé straně protáhlého trojúhelníkového náměstí J.V. Kamarýta kolem bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba z 15. století (zrušen výnosem císaře Josefa II. v roce 1785). Zde navazuje žlutá turistická stezka (KČT) Velešín, Římov, Plavnice, cyklostezka č. 1198 Velešín, Kamenný Újezd a značená stezka na hrad Velešín (hrady na Malši).

vaclavmalV dolní části náměstí na levé straně jde trasa kolem   kostela sv. Václava (datovaný k roku 1258), kde navazuje nejstarší část Velešína tzv. Latrán. Na jeho dolní části u kapličky odbočuje žlutá stezka i cyklostezka doleva.   Naše trasa pokračuje novější zástavbou až k další odbočce vlevo, před posledními domky obce. Milovníci zahrádek zde jistě nepřehlédnou okolí domku      č. p. 202 plné konifer a zvláště čarovějníků ve vkusné skalkové úpravě. Po necelých 150 metrech cesty vedoucí po hraně údolí Malše přicházíme k místu s jedinečným výhledem na ostrožinu vytvořenou hlubokým meandrem řeky, na níž se nachází dnes již jen nepatrné zbytky královského hradu Velešína

 











    foto František Šrámek

Panel č.2 

Počátky hradu jsou zastřeny mlčením písemných pramenů. Jeho založení je odborníky datováno na 1. třetinu 13. století. V psané historii se hrad objevuje v roce 1266, kdy jej držel Čéč z Budějovic, který ho získal od krále. Další majitelé hradu až do jeho zániku v roce 1487 jsou shodní s majiteli městečka Velešín (viz informační letáček Velešín).V roce 1541 je hrad uváděn jako pustý. Je možné, že byl za vlády Voka z Rožmberka přímo zbořen. Původně královský hrad s obvodovou zástavbou byl poměrně malý, ale velmi dobře opevněný. Dalšími přístavbami v době šlechtické držby se rozrostl do mimořádně rozměrného čtyřdílného hradu. Stezka pokračuje po hraně údolí a za posledními zahradami vstupuje do lesa. Po necelém 0,5 km se setkává opět se žlutou turistickou stezkou a cyklostezkou č. 1198. Pokračujeme asi 0,3 km po lesní cestě a dorazíme k rozcestí kde je umístěn

Panel č.3 

Svahy nad přehradou jsou dnes uměle zalesněné hlavně borovicí, místy i smrkem a modřínem. Dávní stavitelé hradu a Kamenné věže ale v kaňonu Malše procházeli mnohem pestřejšími lesy: střídaly se tu suché kyselé doubravy, suťové lesy s lipami, javory a jilmy, svahové jedliny, jedlobučiny, podél vody rostly lužní lesy s olší lepkavou. Borovice se přirozeně vyskytovala jen na skalních výchozech. dripatkaV lesních porostech, které si dosud alespoň částečně zachovaly přirozený charakter, se můžeme setkat například s jaterníkem podléškou, náprstníkem velkokvětým, nebo chráněnou dřípatkou horskou či kamzičníkem rakouským. V keřovém patře je velmi častá líska, roste tu i  lýkovec jedovatý či olše zelená, která se podobně jako již zmíněný kamzičník a dřípatka vyskytuje jen v omezené (jižní) části České republiky – jde o tzv. alpské migranty, tedy rostliny zasahující k nám svým areálem jen okrajově z oblasti Alp. Pokračujeme v cestě dále stále současně s  cyklostezkou  č. 1198 až do zátočiny kde  se nachází další rozcestí. První odbočka vpravo - 300 m dlouhý vnější val opevnění chránicí hradiště Strahov a druhá odbočka vpravo vede ke Strahovskému hradišti bohužel dosud nepřístupného z důvodu podivného řádu VD Římov.

Panel č.4 

Z dosud zjištěných skutečností byla vytvořena rekonstrukce možné podoby sídliště, nacházejícího se na úzkém ostrohu vytvořeném řekou Malší a Velešínským (Strahovským) potokem. Prostory byly dle archeologických nálezů obydleny pravděpodobně již v pozdní době bronzové asi 1500 let před naším letopočtem. Ze dvou náhodných nálezů lze však předpokládat přítomnost lidí v dobách ještě dřívějších.

kresba Mgr.Renata Hechtbergerová

Akropole byla dvěma příčnými valy a příkopy oddělena od předhradí, které chránil vnější val s příkopem. Ve vrcholném středověku zde probíhaly určité aktivity, zřejmě spojené s hradem, nacházejícím se na protilehlém břehu výše proti proudu řeky. Z oné doby pochází zřejmě i ona Kamenná věž, po níž celé okolí dostalo místní jméno.Stezka dále pokračuje po silničce až do prudkého pravostranného ohybu v nejnižším místě, za potokem. Za ohybem se trvale rozloučí se žlutou stezkou i cyklostezkou, pokračujícími po silničce. Po odbočení na lesní cestu vlevo a strání nad potokem vystoupá pak k hraně údolí Velešínského potoka.

Panel č.5

V podrostu potoční olšiny je zde možno obdivovat měsíčnici vytrvalou - jednu z našich chráněných rostlin, která se roztroušeně vyskytuje v kaňonu Malše. Od konce léta vytváří nezaměnitelné ploché plody, lidově zvané „Jidášovy peníze“. Vlhká a stinná roklina Velešínského potoka má příhodné podmínky pro růst kapradin, dobře se zde daří i pěstovanému smrku. Přirozený les by však měl jiné druhové složení, setkali bychom se tu hlavně s olší lepkavou, střemchou obecnou, jilmem horským a jedlí bělokorou. Po hraně údolí stezka přechází k „Penzionu U koňské dráhy“, bývalé kočárovně koněspřežní železnice Budějovice-Linz. Zde se lze po zásluze občerstvit a získat síly k návratu do Velešína, nebo k pokračování po turistické stezce, sledující koněspřežní železnici.

mostklenka

kresba Vladimír Klenka

Panel č. 6

Od penzionu sleduje stezka nejprve zbytky staré královské silnice (nalevo od E55) a dále její pokračování, dnes severní odbočky E55 do Velešína. Dolů k potoku, přes můstek a táhlým stoupáním se turisté dostávají opět na náměstí J.V. Kamarýta. Po levé straně za autobusovým nádražím se nachází pěkně opravená radnice z 16. století. Stezka pokračuje a po 50 metrech se dostává k výchozímu bodu.
Mapka turistické stezky Velešínsko (jpeg 600 kB)

 

Výtvarný návrh, fota a zpracování  František Šrámek.

Autoři textu Ing. Zdeněk Korbela a Mgr. Jana Janáková. Kresba  Mgr. Renata Hechtberberová a Vladimír Klenka

Grafický návrh infotabulí Radka Kordačová, Radek Janák a František Šrámek.