logo velesin

archiv trebon

Velešín před sto lety - rok 1910

František Schusser: VELEŠÍNSKÁ MIKROHISTORIE PO KAPKÁCH

Osmého ledna 1910 v noci začala hořet stodola Kondráda Hůlky. Jaro v roce 1910 přišlo brzy, již v únoru se dělaly stoky v lukách. V polovině března přivezl děkan pět tisíc sazenic smrčků ze Zubčic, které byly sázeny do farního lesa. Do zahrady zakoupil děkan v Plavnici 31 ovocných stromků. Právě v době vizitace, 11. června, se v poledne zatáhla obloha černými mraky a přišel velký liják a kroupy. Nejvíce škody nadělaly kroupy u Boru a v Skřidlech. Na den Andělů Strážných se sešli rodáci z Velešína. Na jejich počest byly hrány divadelní scény z minulosti Velešína a J. Jaroš měl přednášku. Na závěr setkání velešínských rodáků byla nejen slavná mše svatá, ale i slavnostní zasedání městské rady. Vše bylo zakončeno společnou hostinou “U Pavlačů.”

V roce 1910 byla na kostele důkladně opravena střecha, nad vchodem do věže nad kruchtou byla osazena veliká okna “takže dnes kde bývala tma, je nyní jasně viděti.” V březnu 1910 byla udělena sládkovi Janu Šavrdovi v čp. 49 hostinská koncese. Sokol Velešín uspořádal hraní nejen loutkového divadla, ale uspořádal i výlet na pivovarskou zahradu, který byl spojený se sokolským věnečkem “U Pekočů.” Úroda v roce 1910 byla podprůměrná. Léto bylo mokré a studené “a pro nepříznivé počasí se též špatně sklízelo.” V říjnu bylo provedena volba místní školní rady a předsedou se stal purkmistr Jan Kamarýt. Řídícím učitelem byl Josef Kohout a na škole dále vyučovali F. Kamarýtová, F. Kohout, L. Kučera a A. Baliák.

Ve Velešíně před sto lety byla velmi rozšířena doprava koňskými potahy. Starší “koňák” bral ročně 240 korun a mladší “koňák” 160 korun. Starší služka brala ročně 130 a mladší služka 90 až 100 korun. Jak koňáci, tak i služky měli celoroční stravu a ubytování zdarma a služky dostávaly navíc tři košile a dvě zástěry. V té době stálo šest piv, tedy tři litry, korunu, pánské boty 10 až 15 korun a stříbrné hodinky kolem 25 korun. Drahé byly pánské košile a především ponožky, které stály téměř tolik, co boty. Ve Velešíně se platilo za byt dva pokoje a kuchyň ročně 150 až 180 korun. Na konci roku 1910 bylo celostátní sčítání.

Ve farní pamětnici jsem zjistil, že Velešín měl 1009 římských katolíků, Bory 58, Chodeč 97, Holkov 136, Lhotka 134, Markvartice 235, Netřebice 576, Prostřední Svince 171, Přední Svince 52, Skřidla 136, Zvíkov 174, Dlouhá 97 a Benák 7. Dohromady tedy měla farnost Velešín 2882 “duší a ubylo 62 katolíků.” Dle historického lexikonu obcí bylo na konci roku 1910 v samotném Velešíně 144 domů 1018 obyvatel. To znamená, že zde žilo osm obyvatel, kteří nebyli římskými katolíky.