logo velesin

archiv trebon

Historie Kozákova mlýna

Podle pamětníků z ústního podání měl mlýn staré zařízení. Měl jen mlýnské kameny a vodní pohon na kola – říkalo se vantroka. Voda se pouštěla podle potřeby a podle jejího množství na jedno či na několik ze čtyř mlýnských kol. Každé kolo mělo jiný účel. Z nich jedno pohánělo kladivo v “hamru” pod mlýnem, jedno pohánělo jednolistovou pilu a dvě poháněla mlýnské zařízení. Mlynář František kozák zemřel bezdětný předčasně v roce 1916, za války na tyfus. Mlýn pak vedli spolu vdova Marie Kozáková a jejich synovec Jan Pučegl, bratr moji maminky. Za války byl mlýn přestavěn, vantroka zrušena, zřízena turbina o výkonu 100 HP a generátor na výrobu elektrického proudu. 

Mlýn dostal tři moderní válcové mlýnské stolice. Elektřina se rozváděl po údolí a hlavně do Velešína. Dne 21.9.1918 byla přestavba už dokončena, jak to hlásal nápis na elektrárně se jménem Jan Pučegl. Jak uvádí velešínská pamětní kniha bylo dne 20.12.1918 uvedeno ve Velešíně první slavnostní osvětlení.Turbina proháněla mlýn, elektrárnu a pilu. S přibývajícími léty se počet odběratelů proudu ve Velešíně už tak zvyšoval, začaly přibývat spotřebiče jak světelného, tak motorového proudu, že turbina již nestačila. Kolem roku 25-26 byla postavena strojovna pod mlýnem na místě bývalého hamru, byl tam zabudován velký jednoválcový diesel o výkonu 100 HP a ten pomáhal otáčet zatížený generátor, hlavně pak v době, kdy bylo málo vody v Malši. 

Později ale ani to nestačilo, zvláště, když byla elektřina zavedena za řeku na Svachov, do Sedlce a ke SV. Jánu. Za strojovnou byl přistavěn prostor a postaven parní stroj o síle 120 HP. Ten byl určen ke spalování dováženého uhlí a taky pilin a odpadů z pily, zůstalo však jen u uhlí. Ano to ale nepomohlo. Kdekdo měl motory a různé stroje, továrna se rozšiřovala, docházelo ke krizi. Elektrárna z Kozákova mlýna nestačila zásobovat Velešín.V roce 1940 se celá síť napojila na Jihočeský elektrárenský svaz, elektrárna v Kozově mlýně byla zrušena a zařízení elektrárny odkoupeno svazem za 150 000,- Kčs, generátor byl odvezen. Strýček Pučegl pak požádal mého bratra, aby vypočítal vhodnou náhradu pro dolinu Kozákova mlýna a pověřil ho, aby ve Škodovce v Plzni koupil generátor potřebných parametrů. Tak se taky stalo.Dřívější hamr pod mlýnem obsluhoval Codl, velmi zručný řemeslník, měl tři syny a jeden z nich se odstěhoval s otcem do Domků ve Velešíně. Hamr musel skončit provoz za prvé světové války, když se mlýn přestěhoval, vantroka se zrušila a postavila turbina.Těsně vedle stavení hospodářstvní mlýna procházela cesta při korytu řeky se šikmými zábranami proti ledovým krám. Vozovka už byla darebná, trámky odcházely shnilé a rozježděné. Tento most byl postaven v roce 1852 za finančního přispění obcí Velešín, Sedlce a Chlum. V roce 1888 velká voda most strhla a ten se musel opravit.

V roce 1924 až 25 byl postaven nový železobetonový most asi 40 m proti proudu řeky od starého mostu. Ten stál 200 000,- Kčs. Most byl slavnostně uveden do provozu 28. října 1925.Tento železobetonový most podle původního záměru měl vést od horní stodoly Pučegla po hranici mezi polem Pučegla a sadem hospůdkáře Ryneše, pak kolmo přes mlýnskou stoku, pak přes louku a dále kolmo přes řeku na skalnatý pravý břeh řeky. Strýček se bál, že přijde o spojení na pole za řekou od kapličky po louku Panskou a začal vyjednávat. A prý ho stálo dost peněz, aby příslušná místa přemluvil, aby most postavili tam, kde pak stál, totiž vedle mlýna. Údajně o tom psal Toninger ze Zahrádek v kronice.V létě 1988 mě Mirek zavezl autem do Dlouhé. Chtěl jsem navštívit Jana Pučegla, po stavení nazývaném Panáček. Byl to bratranec mé první maminky rozené Purschöglové. Její otec pocházel z Dlouhé z téhož stavení. Chtěl jsem, aby mi tento můj “strýc” jako jediný ze starších příbuzných ještě žijících řekl lecos, co jsem chtěl o příbuzenstvu a okolí vědět. A opravdu mi toho hodně řekl. Teď už nežije.Panáček mi mimo jiné řekl, že u řeky Malše na levém břehu stával u louky, ještě před zatopením nazývané “Panáčkova louka” vodní mlýn. Byl to plovoucí mlýn připoutaný ke břehu houžvemi. Zřejmě na louce stálo nějaké stavení tohoto mlýna neboť když svého času Putschögl-Panáček kopal rýhy pro drenáže, narazil v zemi na stará dřeva po snad někdejším mlýnu.Vodní mlýn plaval na voru, zvedal se či klesal podle výšky vody v řece. Mlýnské kolo otáčel proud vody. Ten mlýn prý odnesla velká voda.