logo velesin

archiv trebon

Tah pstruhů proti proudu

Měl jsem štěstí, že jsem v jednom deštivém odpoledni zabloudil k jezeru. Protože pršelo již několik dní, voda přetékala přes korunu jezu a šuměla. Pro ten šum nebylo slyšet jak kapky deště bičovaly hladinu vody nad jezem a ta se stále jemně vlnila. Postál jsem chvíli na břehu a díval se na tu krásu přírody. V tom jsem viděl, jak za propustí na Babkově straně jezu, pod vodopádem přes metr vysokým, vyskočí z vody pstruh, kus dále další pstruh a proti proudu vodopádu se dostali na šikmou plochu koruny jezu. A tamhle další dva pstruzi, některý spadl zpět, ale ostatním se to nepodařilo, kmitali rychle tělem i ploutvemi, až se dostali do hladiny vody nad korunou jezu, tedy do hlubiny. Stál jsem tu dlouho v dešti na břehu Malše a díval jsem se na tu nádheru přírody, nebyl tu však nikdo blízko, s ním bych se o tu krásu podělil