logo velesin

archiv trebon

Housle

Asi v roce 1925 se přistěhoval do mlýna německý svobodný učitel Polda Kozák, vnuk Kozáka, řídícího učitele v Rodinově na Jindřichohradecku. Ten řídící Kozák byl bratr zemřelého mlynáře Františka Kozáka. Za ženu si vzal Němku a učil v německém prostředí. Jeho rodina se úplně poněmčila. Taky Polda byl Němec jako poleno, česky uměl velmi špatně a proto se sem jako příbuzný nastěhoval na pár let, aby se naučil česky.   Polda byl muzikant a učil nás, Křížkovi kluky hrát na housle, ale my jsme u toho nevydrželi a brzo jsme se toho vzdali. Teprve po letech se nám zalíbila tatínkova mandolína a protože má stejné ladění jako housle, oba jsme později, teď už trochu rozumnější, na housle sami začali hrát.  Při mých návratech ze studia na prázdniny jsem s Oloušem hrál nepřeberné množství tehdejších překrásných písniček i těch starších lidových a národních. Olouš hrál z not a měl pro mne připraveno vždy něco nového. Stávalo se, že prvé dny prázdnin jsme hrávali třeba do dvou hodin v noci. Olouš hrával prvý hlas, já mu přizvukoval druhým. Šlo nám to tak dobře, že se o nás zajímala i konzervatoř hudby, ale protože jsme neměli zájem tak daleko jezdit a chyběl mecenáš, který by nám platil studium, tak jsme to vzdali.