logo velesin

archiv trebon

Štika pod skalou

Za řekou v malé vzdálenosti od starého dřevěného mostu proti proudu řeky byla skála nad řekou. Skála šla dolů kolmo k řece a pod hladinou asi půl metru bylo kousek dna skalnatého. Jednou v neděli, když jsme se vrátili z kostela, zjistili jsme, že se pod skalou vyhřívá štika na slunci. Byla náramně velká, a ani se nepohnula. V těch místech řeky byla trochu hlubina a tady se strýčkovi ztrácely kachničky a měla je určitě štika za potravu. Hned jsme to běželi oznámit strýčkovi do mlýna. Ten vzal brokovnici a štiku ze skály zastřelil. Štika se hned obrátila břichem vzhůru. My kluci jsme pro ni vlezli a odnesli ji do mlýna. Tam se štika vykuchala a v břiše měla celého pstruha, tak jak jej polkla. Štika sama měla 70 cm, pstruh v ní 25 cm. To by nebylo nic divného, protože štika je dravec. Ale ten pstruh v ní měl obrácenou polohu, jinak řečeno, chytla ho za hlavu a hlavou napřed ho polykala. To mi dosud vrtá v hlavě.