logo velesin

archiv trebon

Svachovský dvůr v 16. století

Když rožmberský regent Jakub Krčín psal 3. července 1564 panu Vilémovi z Rožmberku své pravidelné hlášení zmínil o budování Svachovského dvora v blízkosti Velešína. „Při stavění pak dvoru Svachovského ještě se gruntové nekopají, ale bohdá s neděle kopati se začnou, aby stodola do zimy hotova byla. Na kterýžto stavení je jednoho tesaře z Velešína jsem projednal. A má se stavěti tímto způsobem, stodola aby byla na dýl 20 sáhův a na šíř 7 sáhův. Vedle té stodoly Vedle té stodoly vrata veliká do dvora v tu stranu k vovčínci. Hned od těch vrat zase zdi se poženou a v těch zdech mají býti chlévy pro svině plemenné prasné, prasata, telata, husy etc. A těmi chlévy jedna strana dvora se zavře, kterej bude zdýli 32 sáhův. A tu opět na té straně na té straně vrch těch chlévů budou vrata druhá ke straně ke dvoru někdy Valšovu, aby mohl být volný příjezd i vejjezd ze dvora i do dvora někdy, buďto s vobilím anebo s hnoji. Vedle těch vrat bude kolna pro vozy a jalový dobytek zdýli 7 sáhů a 5 na šíř. Podle té kolny k volové maštali má být kravín, aby volně státi mohlo 45 krav dojných, dýlka toho kravínu 15 sáhův a šíř 5 sáhův. Od těch všech krovů, půd ponebí, dlažení i dveří uděláni i od položení a hned s tím ode všelikého díla tesařského, což by potřeba bylo udělati v těch zdech. Smluvil jsem s ním za 30 kop grošů, žita 8 džberů a řídkého piva po bílý což by vypíti mohl“.

Za tuhle informaci děkuji paní Anně Kubíkové a sám dodávám, že sáh je 190 cm, kopa bylo šedesát grošů a džber 56,58 litru. Mne samotného překvapilo, že Jakub Krčín slíbil velešínskému tesaři piva co vypije. Tehdy to ale byl častý bod smlouvy. O tom, že Jakub Krčín na stavbu dvora dohlížel svědčí list velešínského rychtáře Vojtěcha Papíra regentovi. List má datum 23. července 1564 kde se píše: „Zase dělníci, kteří na Svachově dvora grunt kopali, jestiť jedenáct.“ A tady se dovídáme jména 11 velešínských poddaných z roku 1664. Zajímavostí je, že mezi kopáči základů jsou i dvě ženy.

Podle Krčínova „projektu“ byla velká stodola o velikosti 15,5 x 12,5 metru sousedila s vraty a směřovala k sousednímu ovčínu. Stodola byla patrně rohová a z druhé strany vrat stály objekty vepřína, teletníku a drůbežárny. Celá tato zástavba tvořila jednu stranu dvora měla být dlouhá necelých 57 metrů. Patrně kolmo k chlévům pro drobnější dobytek a drůbež byla druhá vrata, směřující do polí. Vedle druhých vrat stál blok budov, kde byly vozové kolny, chlév pro jalovice, chlév pro voly a kravín pro 45 dojnic. Hospodářské budovy a zřejmě i obytné místnosti s velkouz pravděpodobností uzavíraly celý velký „čtvercový statek“.

Svachovský dvůr podléhal dozoru českokrumlovský purkrabí jen do roku 1568, kdy přešel do kompetence novohradského hejtmana. Rožmberský kronikář Václav Březan tento údaj dokonce upřesňuje, že Svachovský dvůr byl předán novohradskému hejtmanu Janu Černýmu z Vinoře 10. března 1568. Novohradský urbář z konce 16. století o něm píše: „Dvůr poplužní Svachovský ležící nad mlejnem velešínským a řekou, při kterém dědin dobře vypravených jest 6 lánů“, což bylo přibližně sto deset hektarů. Urbář dále uvádí, že na polích se pěstuje převážně pšenice a „ideální kapacita dvora je 4 tažní voli, 40 dojných krav, 2 býci, 20 jalovic, 30 volků, 50 vepřů, 200 ovcí, 100 mladých ovcí, 200 mladých beranů a skopců, 25 krocanů, 10 husí, 120kapopunů, 10 kachen a 250 slepic. Dle Březana v dubnu 1590 založil novohradský hejtman Vincenc Holtzšporer u Svachovského dvora chmelnici.

V roce 1592 byl proveden soupis a popis všech rožmberských dvorů a zde se dovídáme, že ze šesti lánů byly čtyři pšeničné. Z každého vysetého korce pšenice se sklízelo pět korců . Stejný výnos měl ječmen, zatímco u ovsa , žita a hrachu byl výnos šestinásobný. Z luk se ročně sklízelo 80 vozů sena. Veškerou práci na měli zastat šafář a šafářka, volák, pohůnek k volům, čtyři děvečky, tři pasáci a dva ovčáci. Tito „stálí zaměstnanci“ se starali o dobytek a drůbež, polní práce vykonávali v rámci roboty poddaní z vesnic Ločenice, Mokrý Lom, Polžov, Chlum, Tališovice, Sedlice, Zubčice, Netřebice, Výheň, Rozpoutí, Markvartice, Malče, Zubčická Lhotka, Kladiny, Dlouhá, Pořešín, Pořešínec, Žďár a Soběnov. Podle paní Anny Kubíkové to bylo celkem 195 poddaných. Nejvíce 36 jich bylo z Ločenic a o šest méně ze Soběnova. V roce 1592 byla na návrh novohradského hejtmana vysídlena vesnice Tališovice, kde žily tři poddané rodiny a jejich polnosti byly připojeny k Svachovskému dvoru.