logo velesin

archiv trebon

Polenová plavba na Malši

Na jaře koncem března a počátkem dubna se dělaly „zátahy“ u každého mlýna. Na začátku náhonu se zatloukaly železnou palicí až 200 kg těžkou do dna kůly. Byly 4 až 6 metrů dlouhé a až 25 cm silné. Ke kůlům se houžvemi přivázaly čtyři klády vedle sebe, aby se po nich dalo chodit. To se provádělo proto, aby polena „plula“ přímo do vorové propusti, a ne do mlýnského náhonu. Poněvadž byla také polena, která ležela dole v hranici až na zemi, mokrá a těžká, plavala obyčejně pod vodou, takže podplavala zátahy, připevnily se v mlýnské stoce těsně před mlýnem husté žebříky sahající metr pod vodou, aby se zachytila těžká polena plující pod vodou. Takové opatření se dělalo u každého mlýna, pily nebo hamru a zůstávalo na místě, dokud je tzv. „zadní konec“ neodstranil. Na Pohořském potoku bylo takových zajištění 7 a na Malši jedenáct

U přejezdů a brodů přes řeku byly zřízeny závory obsluhované hlídačem. Když jel povoz nebo byl veden dobytek přes řeku, hlídač závorou polena zadržel, pokud vše nepřejelo. Potom polena „plula“ dále. Ke zhotovení všech zátahů bylo třeba 2 až 3 týdnů. Bylo při tom zaměstnáno 30 až 40 dělníků, většinou plavců. „Beranilo“ se z vorů. Když bylo vše hotovo, rozebralo se beranidlo, všechno se složilo na vory, ty se svázaly zpět do pramene, otevřela se vorová propust a pramen se vším osazenstvem plul k dalšímu mlýnu, kde se vše opakovalo.

Po skončení všech příprav byl určen den, kdy začne plavba polen. Bylo to obyčejně kolem poloviny dubna, aby se využila jarní voda. V ten den se všichni dělníci lesní správy i plavci sešli u hranic polen navezených k potoku. Z horních rybníků byla puštěna voda, hranice byly převaleny do řečiště a tak polena plula plným potokem. Házení polen do potoka trvalo 2 až 3 dny podle množství. Než se polena házela do vody, byli již na svých místech na potoku i na řece hlídači. Jednak hlídali, aby se polena neztrácela, jednak dlouhými háky odpichovali uvázlá polena, aby nezůstávala stát. Těch hlídačů bylo mnoho, na jeden kilometr podél potoka dva až tří. Bylo-li házeno do vody menší množství 10 až 15 tisíc kubíků, byla polena zadržována částečně v Benešově, částečně na Ponholci u Blanska. Větší množství plulo však až do Českých Budějovic. V některém roce plulo až 40 tisíc kubíků najednou.

V Českých Budějovicích končila plavba polen na tzv. „holcplace“, u velkého jezu u Špačků“. Zde se pracovalo na dvě směny, v jedné bylo okrouhle 300 lidí. Vytahování polen trvalo tři týdny i více. Z počátku se polena vyvážela na trakařích, později byly zřízeny podél řeky koleje, po nichž koně tahali vozíky. Velká práce byla s tříděním dříví, které hodně zdržovalo. Ve vodě bylo vše promícháno: odkorněné štěpiny i válečky, palivové s kůrou, měkké i bukové. Celkem bylo 9 tříd, každá třída se u vody dávala na jeden vozík. „Zaměstnaní dělníci to většinou v životě nedělali, proto bylo nutno stále chodit a mluvit: to patří sem, to sem, to zase tam, takže večer dozorci už ani mluvit nemohli. Ovšem za pár dnů to bylo lepší. Když se lidé zapracovali, sami pak rozeznávali druhy dříví. To se vyrovnávalo do velikých hranic.“

Když byla všechna polena naházena do vody, pustilo se z rybníků ještě víc vody a další den šel po řece tzv. „zadní konec“. To šli dělníci po obou stranách potoka s dlouhými háky a házeli do vody polena, která zůstala na břehu, takže za nimi byl potok čistý. Hlídači střežící plavbu hlavně v noci mohli ve dne spát, měli boudy také složené z polen. Na konec naházeli i boudy do vody a šli se zadním koncem. V Plavě polena dočasně skončila svou cestu po vodě. Tam byla přes řeku železná vrata, tzv. rechle, která zadržela všechna polena. Bývalo jich tam tolik, že sahala až do Doudleb. Z rechlí se vypouštělo každý den tolik polen, kolik z Č. Budějovic z „holcplacu“ žádali a potřebovali a kolik dokázal za den vytáhnout. Že jsou rechle na správném místě a mají velkou cenu, dokázaly za velké vody v roce 1936. Ta tehdy vzala vše, co bylo ve vodě, i zátahy, přestože byly dobře udělány. Ale v Plavě před rechlemi zůstalo všechno dříví stát, nic neuteklo, bylo tam ještě 20 tisíc kubíků polen, zátahy, kůly aj. Tak se rechle osvědčily. Když se všechno dříví odtud postupně vypustilo, šel úředník lesní správy s dělníky jako zadní konec a čistili řeku až do Č. Budějovic. Vytažením všech polen z vody a srovnáním do hranic, polenová plavba skončila. Polenová plavba trvala podle množství dříví 2 až 3 týdny a jen zřídka se opakovala dvakrát za rok.